Mediální prefabrikace

Mediální prefabrikace je model ovlivňování veřejného mínění. V počátku je objednávka investora. Na konci je ovlivněné myšlení veřejnosti. Tímto způsobem lze svrhnout, nebo ustavit vládu. Rozpoutat válku, zajistit rezoluci OSN, prosadit novou direktivu EU, případně dostat naprosto neznámou stranu do parlamentu.

Na počátku je agentura, která dělá průzkum veřejného mínění.  Ta má za úkol podsunout svým respondentům názor, který je potřeba prosadit. Respondenti (dotazovaní v průzkumu) jsou předem pečlivě vybráni, podle jejich názoru, případně mentální úrovně, příslušnosti k menšině a podobně. Příklad takového prefabrikátu je tragédie letu MH17, který byl sestřelen nad Ukrajinou. Platí zde pravidlo, že mnohokrát opakovaná lež (v tomto případě zřejmě vhodně interpretovaná spekulace) se stává pravdou. Poté, co je sdělení citováno světovými médii je prefabrikace považována za fakt a agentura ji potvrdí průzkumem.

K mediální prefabrikaci je tedy potřeba prostor a podpora médií + dostatečný počet průzkumů veřejného mínění. Nejprve proběhne mediální kampaň, kdy se téma prezentuje. Poté je vypracován vhodně upravený průzkum veřejného mínění, který téma zpracuje ve vhodném rámci. Dalším postupem je prezentace „faktu“ podloženého veřejným míněním a spoustou odkazů na různá (mnohdy důvěryhodná) média.