Občas prosákne průser

Jak jinak bychom mohli nazvat úspěch Tomáše Ortela v Českém slavíku. Otázka zní, zda to byl omyl, opomenutí, čí záměr. Jistě si pamatujete reakci oficiálních médií na umístění. Posuďte sami, zda je Ortel jen propagací nacismu, nebo někdo, kdo pokračuje v tradici, stejně jako Karel Kryl.

Tomáš Ortel – Meč

Promlouvám k lidem s otázkou, proč vrána k vráně sedá?
Dějiny přeci plný jsou, jak si národ sví vzít nedá.
Evropu bránil, každej král, před nájezdama vládců.
Dnes abych sám se tady bál, nože v zádech od svých zrádců.

Lide povstaň přišel čas, neptat se svých bohů.
Ve vašich tvářích vidím jas, zvuky bubnů a lesních rohů,
dlouho se krčil Českej lev, spoután svým strachem,
prolitá bude naše krev, ale meč nesmí zapadnout prachem.

Zapadnout prachem.

Upevnit města,je můj plán každej hlídá svoje.
Jednotu přerůst,odhodlán,spolu s vámi půjdu do boje.
K čemu jsou volby a na co stát?Lid přestal v dobro věřit.
A celej státní aparát připraví si sílu věřit.

Lide povstaň, přišel čas neptat se svých bohů.
Ve vašich tvářích vidím jas, zvuky bubnů a lesních rohů,
dlouho se krčil Českej lev, spoután svým strachem,
prolitá bude naše krev, ale meč nesmí zapadnout prachem.

Zapadnout prachem